REFERENCE
Kachlová kamna na faru
Zobrazit podrobnosti zakázky
Majitelé staré fary v malebné vísce poblíž Horažďovic si přáli z jednoho ohniště vytopit omítanými kamny celé přízemí domu. Zároveň aby se na kamnech dalo spát a vařit. Z kamnářského hlediska jsou to tři samostatné úkoly. Pro vlastní topení byl navržen těžký akumulační systém s biotopeništěm. Přirozeně dvouplášť. Spalování je řízeno automatickou regulací s možností manuální obsluhy. Na konci prvního tahu je umístěná klapka, která umožní buďto topit pouze do vlastního tělesa kamen, nebo spaliny protáhnout ještě pod ležení. Tak bude možné regulovat teplotu na povrchu ležení. K boku ležení je přistaven sporák na nožičkách s letním a zimním provozem – letní provoz topí jen plotna, zimní provoz topí plotna i celá kobka s dvěma litinovými troubami. Obě topidla jsou odkouřena do jednoho komínového průduchu o vnitřním průřezu 20 cm.
Celá designová koncepce vychází z prostředí malé vesnické fary, kde se dá předpokládat skromný funkční tvar i povrch. Proto jsou celá kamna pouze omítaná s minimalistickými římsovými prvky. Pouze na ležení bude umístěna ruční terakotová dlažba a samozřejmě sporák je proveden v kachlích. Jediná kachlová plocha na kamnech je kolem dvířek.
Celkové uspořádání topidla je rozloženo do tří místností – viz půdorys. Přikládání do kamen je umístěno v bývalé černé kuchyni, odkud původním záklenkem pro pec prochází ohniště do dvou sousedních místností. Obytné kuchyně a ložnice. V obytné kuchyni je umístěno ležení i sporák.
Na stavbě kamen se podílelo průběžně 8 kamnářů, kteří za 4 týdny zpracovali cca 6 tun materiálu a odpracovali cca 700 člověkohodin. Kamna by měla plně vytopit celé přízemí kamenné fary. Jejich nominální výkon bez sporáku činí 6,6 kW. Na jedno zatopení cca 18 kg dřeva by kamna měla hřát minimálně 10 hodin. V přechodném období (jaro, podzim) až 24 hodin. Délka tahového systému je téměř 12 metrů, pokud se zapojí i ležení, pak přibudou další 4 metry, tedy celkově 16 metrů.